Tak jsem se konečně po 14 dnech dokopala k tomu zamířit na blog, ono se to lépe táhne ve více lidech. Aneb jak říká Cimrman člověk se potřebuje hlavně vykecat :-)

Další čtení doporučuji pouze pro znuděné či otrlé :-)

Jelikož jsem vymodlený jedináček tak měli rodiče radost jak hezky to dítko papá a po 22 letech papání kdy se střídala období přibární udržování a pak zase přibírání ( nějak tam chybí fáze zhubnutí, že?) jsem se při své výšce 161 cm dostala na váhu 112 kg. Párkrát jsem zkoušela zhubnout ale vždy to po týdnu nějak vyšumělo. Nakonec jsem se přihlásila do kurzu STOB, jejich kurzy jsou super ale já na nich nevydržela, jsem lenoch docházet  a navíc ve skupině ve které jsem byla jsem byla bezkonkurenčně ve svých 20 nejmladší a nebylo s kým se dát do party, byly tam samé maminky co řešily svá dítka a dojídání po nich či starší dámy co si porovnávali nemoci a neduhy :-). Nakonec jsem to vzdala a místo hubnutí jsem se začala vyhýbat zrcadlu což docela fungovalo - co oči nevidí.....

Ale před 14 dny jsem navštívila lékařku kvůli vstupní prohlídce jelikož nastupuji do vysněné práce.
Paní doktorka byla milá ale upozornila mně, že takhle to dál nejde navíc mi oznámila vyšší tlak což se jí prý nelíbilo. Musím říct že mě pořádně vystrašila, ale všechno zlé je k něčemu dobré, ne? Jelikož můj táta v roce 2009 prodělal ve svých 56 letech infarkt a následný 3 násobný by-pass, došlo mi že bych na tom mohla být brzy podobně. Navíc jsem si stoupla na váhu a spočítala si BMI při výsledku morbidní/smrtelná obezita jsem se vyděsila ještě víc a řekla si, že to už budu muset řešit, nekoukání do zrcadla to nevyřeší.

A tak jsem tu, oprášila jsem brožurky a zásady z kurzů STOBu a vrhla se na boj, semaforky mě úplně uchvátili jako super kontrola a podpora.

Podařilo se mi překonat krytický začátek druhého týdne, snad to tak půjde dál. Konečně jsem se donutila snídat a svačit, ironií je že teď mám pocit že pořád jím. Od příštího týdne začínám chodít na cvičení - latinsko americké tance a plavání.

Klobouk dolů všem co to dočetli až sem :-)

Další příspěvky už nebudou tak ubrečené a srdce výlevné, slibuju :-P